"Pruhovaný" Bohdan Fuka

(ado) – V českém ženském lakrose jeden z mála rozhodčích mužského pohlaví, Bohdan Fuka. Sám aktivně hrál a trénuje kluky v týmu LC Slavia, příležitostně si zahraje s anglickým celkem London Knights na postu obrany.
Bóďa pracuje jako HR konzultant, lektor, business kouč ve firmě Odyssey Network a je spolumajitelem firmy Prague Sports, která organizuje sportovní a hlavně lakrosové akce.
Má rád když lidi dělají to co je baví a hlavně to dělají naplno. Nemá rád alibismus, výmluvy a prázdná gesta.

Bóďo, jak ses dozvěděl o lakrose a co Tě nejvíce baví na hře? Poslední dva roky jsi měl šanci hrát s anglickým týmem na Memoriálu Aleše Hřebeského, jak se Ti s nimi hrálo?

Lakros jako sport mi představily moje spolužačky ze studií na PedF/FTVS UK, Veronika Brychcínová (pozn. red. prezidentka ČŽL, tým Retro Teen)  a Tereza Koubová (pozn. red. tým LC Inferno) a první praktické lakrosové "krůčky" se mnou následně trpělivě absolvoval Martin "Hary" Mrlík (aktivní reprezentační hráč a trenér, dlouholetý trenér ženského lakrosu). Lakros mě nadchnul jako dynamická kolektivní hra, kolem které je společenství lidí upřímně nadšených pro věc.
S London Knights hraju nesmírně rád už jenom pro jejich (anglický) smysl pro humor :) Krom toho mě baví být v kabině a na hřišti s partou kluků, která má v průměru výrazně větší lakrosové zkušenosti než já (zároveň ale téměř nehraje box-lacrosse), dokáže hrát o nejvyšší příčky v turnaji a přitom pro radost a s nadhledem. Jenom ukazovat jim každý rok znovu, pro většinu týmu už notoricky známé, osvědčené hospůdky v Praze je náročný koníček.

Před pár lety ses dal na kariéru rozhodčího v ženském lakrose, můžeme vědět co bylo prvním impulsem k tomu to začít dělat a proč Tě to baví?

Rozhodčování je pro mě obdoba facilitace a to je něco, čemu se věnuji celou svojí profesní kariéru a pořád mě to baví. Asi proto jsem měl k té roli tak blízko. Zároveň jsem měl na prahu třicítky pocit, že za deset let už asi hrát nebudu (moje poklona všem těm, kteří ještě bohatě po čtyřicítce v lize
prohánějí dvacetileté kluky) a zároveň chci zůstat v dění okolo lakrosu. Hledání dalšího smysluplného uplatnění už pak šlo ráz na ráz a to zejména pod dojmem mého znovusetkání s Jackie Huffnel (pozn. red. v mnulosti předsedkyně rozhodčovské komise v IFWLA), které jsem nesmírně vděčný za podporu a trpělivost s jakou mě do pravidel ženského lakrosu a jeho
rozhodování zasvěcovala.

Jaký vidíš největší problém českých hráček co se týče pravidel hry oproti cizinkám?

Jako jediný, zároveň ale významný hendikep českých hráček vnímám jejich omezenou herní zkušenost na jiném poli než jsou domácí ligové soutěže. Tak jako každé uzavřené lidské společenství začne po čase degenerovat. Mám pocit, že tato svého druhu izolace po letech začala rezultovat v některé nevhodné herní návyky a poněkud zkostnatěly výklad pravidel. Na odstranění obojího se společně s rozhodčími a trenéry snažíme v posledních letech pracovat.

Jsi partnerem firmy Prague sports, která organizuje lakrosové turnaje. Jaké akce máte přes zimu a v dalším roce v plánu?

Po úspěšném premiérovém ročníku Evropského poháru mistryň odehraném na konci října nás teď v Prague Sports čeká zasloužená zimní pauza. Na jaře začínáme dubnovým Česko-německým pohárem, v květnu pokračujeme doprovodnými turnaji k pražskému Mistrovství světa v boxlakrosu, dále v červenci nás čeká tradiční Prague Cup a pokud vše dobře dopadne tak na podzim snad opět Evropský pohár mistryň a doufejme, že i Pohár mistrů.