7.10.2008 aneb "Quo vadis český field lacrosse?"
O víkendu 5. a 6. října se konal historicky první Pohár mistrů evropských zemí ve field lacrosse. Prvními účastníky byly vítězné týmy ze soutěží severní Anglie (Wilmslow), jižní Anglie (Hampstead - tvořený zčásti hráči z USA), Německa (Hamburg), Nizozemí (Rotterdam) a Česka (LC Jižní Město).
Přestože byl svolán poměrně narychlo a pořadatelům se nepodařilo zajistit hojnější účast, byl turnaj kvalitní a dobře obsazený. Mimo Jaguáry z Rotterdamu jsme museli jít naplno do každého zápasu.
Turnaj probíhal jako oficiální akce ELF s účastí mezinárodních rozhodčích a bylo dbáno na takové detaily, jako potvrzení soupisek týmů od vedoucích soutěží jednotlivých zemí. Na turnaj jsme se těšili, ale také vyráželi s respektem, nejen vzhledem k počtu odehraných zápasů, ale také k výsledkům, jakých na mezinárodní scéně Česká republika v současnosti dosahuje.
Obojí je velká bída (s výjimkou tradičně dobrých výsledků na Berlin Open, kde letos skončilo LCJM na třetím místě jako nejlepší Evropský tým). Hráči s dlouhými holemi trénují cca 3 měsíce ročně a ani taktice na velkém hřišti se nevěnuje velká pozornost. Na našem výkonu se to odrazilo. V prvním zápase jsme vyrobili neuvěřitelných šest špatných střídání a několik zbytečných ofsajdů. Prakticky jsme se učili střídat až do finále. Clear byl kapitola sama pro sebe. Na této úrovni jsme již měli velký problém s přenosem míče, což jsme vyřešili osobní statečností středopolařů, kteří nakonec míče přenášeli bez jakékoli taktiky ve vlastní režii.
Naštěstí byl tým složen z velké části z hráčů, kteří pamatují ještě doby, kdy se fieldu u nás dařilo a pravidelně se nejen hrál, ale i trénoval. Utkání s mistrem Anglie - remíza v základní částí 7:7 a výsledek ve finále 12:15, jsou v duchu předchozích řádků pro náš klubový lakros více než lichotivý.
Podrobněji se o turnaji můžete dočíst na stránkách LCJM, kde vás mistr slova V. Nič provede turnajem od zápasu k zápasu.
Na závěr malé zamyšlení v duchu nadpisu. Co bude dále? Časy, kdy naše reprezentace hrála pravidelně evropská finále jsou nenávratně pryč. Přestože máme v současné době kvalitnější hráčskou základnu, není naše reprezentace schopna dovedností hráčů využít a postavit se zemím s výrazně menší lakrosovou historií. Nevím co bude dále až přestane hrát poslední fieldlakrosová generace hráčů okolo 30-ti let. Vlastně vím, na nějaké to mistrovství vybereme nejlepší hráče z boxlakrosové ligy a pošleme je, aby si tam zahráli boxlakros na velkém hřišti.
Jenom od nich prosím nečekejme nějaké výsledky.
Jiří Mikulka