11.3.2010
(kh) - Před začátkem nadstavbové části Národní box lakrosové ligy 2009/10 nám devětadvacetiletý kapitán lakrosového týmu Slavia Praha svěřil své dojmy z probíhající zimní přípravy a popsal cíle svého týmu v letošní sezóně.
Jakube, jak probíhá zimní příprava?
Zatím bych
řekl, že docela úspěšně. Sám na sobě cítím postup jak ve fyzické
vybavenosti, tak v lakrosových dovednostech. Když navíc sleduji
kluky v týmu, mám pocit, že posun jasně vidím u všech hráčů, kteří
tréninky pravidelně navštěvují. Teď jen zbývá vše prodat na hřišti
proti skutečným soupeřům.
V čem se liší zimní příprava od minulých
let?
Zimní příprava se změnila poměrně výrazně jak z
hlediska kvantity, tak z hlediska kvality. Po dílčích neúspěších v
uplynulém roce, které byly do značné míry zaviněné nižší účastí na
tréninkách, jsme vyzkoušeli model, který by se dal nazvat
individuální. Přes zimu každý dostal určité individuální úkoly z
hlediska fyzické kondice a technických dovedností a na každém
jednotlivci leží zodpovědnost za jejich rozvoj. Společné tréninky
jsou méně často a výrazně se díky tomu oproti loňsku zlepšily.
Jsi tedy se zimní přípravou spokojen?
Určitě. Na
tréninku se teď totiž scházíme ve vysokém počtu a můžeme se tak
naplno věnovat všem herním činnostem. Trénink tak má celou dobu
náplň i spád, protože trenér se nemusí ohlížet na to, zda má k dané
aktivitě dostatek hráčů a jestli už náhodou nepadají únavou na
ústa.
Povídá se, že tým vnitřně získává na síle, ale bohužel se
stále nepodařilo vše dokázat na hřišti.
To je rozhodně
pravda. V současnosti má tým více než deset hráčů se slušnými
zkušenostmi, kteří už vědí, co si na hřišti počít. Jde však o to,
tyhle vědomosti prodat v zápase a dovednosti předat dál. Loni nám v
podzimní části chybělo, nejen kvůli zraněním a nemocem, několik
důležitých hráčů. Náš tým se navíc potřeboval zbavit tíhy
očekávání, které na něj okolí kladlo.
O jaká očekávání se jednalo?
Když tým přišel na
zápas a měl dojem, že všichni čekají výhru a ono se na hřišti první
polovinu utkání nedařilo, mělo mužstvo tendenci složit zbraně.
Myslím, že tohoto tlaku jsme se zbavili a můžeme začít hrát daleko
uvolněněji. To je první krok k tomu, abychom ukázali, co umíme.
Co očekáváš v prvním zápase nadstavbové
části?
Očekávám, že se ze Slavie stane smečka hladových
vlků, kteří se budou snažit lapit každý míč, který zaskočenému a
vystrašenému soupeři vypadne z lakrosky. Neočekávám nic míň, než
bojovnost, chuť hrát a snahu zvítězit. To ale neplatí jen pro první
střetnutí v nadstavbě. Já věřím, že tohle se stane pravidlem pro
všechny zápasy. My potřebujeme přijít na utkání s čistou hlavou, ne
s předem jasnou představou o tom, jak zápas dopadne.
Jaké jsou cíle týmu?
Celkovým cílem týmu je hrát
uvolněný lakros. Přejeme si, aby si divák, který přijde na naše
utkání s jakýmkoliv soupeřem, řekl, že to střetnutí stálo za to
vidět. Najít si svůj herní styl a pohodu, hrát stejně dobře proti
slabším i silnějším soupeřům a dohánět vyspělejší týmy. Abychom
tohoto dosáhli, musíme si každý sám i vzájemně víc věřit a ve všech
utkáních rozhodně daleko více střílet. Mimo hřiště se musíme také
postarat o expanzi lakrosové Slavie, především založit juniorský,
případně i dětský tým.
Vrcholem příští sezóny bude MS mužů v Praze. Má někdo z týmu
Slavia Praha šanci dostat se do nominace, nebo to bude výhradně
záležitost hráčů z jiných klubů?
Já stále věřím, že tu
šanci má každý. Čas se blíží, zbývá něco málo přes rok, ale za
dvanáct měsíců se dá udělat obrovský kus práce. Stačí jen chtít a
investovat do toho svůj čas i energii. Soupiska je sice krátká, ale
zatím do ní trenér reprezentace nenapsal jediné jméno. To nejhorší,
co může člověk udělat, je říct si „na to nemám“. Existuje pouze „na
to nemám chuť nebo čas“. Chápu, že existují i jiné cíle a věci než
lakros a mistrovství. Pokud se ovšem někdo opravdu chce dostat do
nominace, musí pro to něco dělat.
Zda Slavia bude skutečně chtít naplnit své cíle se můžete přesvědčit již tuto neděli v Radotíně, kde se od 13.00 hod. Pražané utkají v zajímavém a důležitém klání s Plzní.
Kathryn Hay