I na Šumavě se formuje nový klub! - kopie

Lakros na Šumavě? Cože? Nejezdí se sem hlavně za lyžováním a turistikou? Kdepak!

Chodit na tréninky, hrát za tým, pořádat turnaje... – lakrosové sny, které si chtěl před třemi lety splnit jeden šumavský Indián Vít Urbánek. A co takhle rozšířit lakros na Šumavu a zároveň si splnit všechny tyto sny? Tak vznikl nápad zkusit uspořádat první trénink v Nýrsku nedaleko Klatov – ten se konal 9. prosince 2012 a dorazilo 11 hráčů z okolí, včetně jedné dívky a posil z plzeňských Old Dogs. To byl tedy počátek budoucího týmu nazvaného Wild Boars (název se měnil postupem času od Divokých prasat přes Divoká prasata Šumava až po LC Wild Boars).

Od té doby nám Old stále Dogs pomáhají svými zkušenostmi, obzvlášť Jirka a Milan Vít, kteří dojíždí na naše tréninky. Od jara 2013 jsme začali trénovat dvakrát týdně a stále k nám přibývali noví hráči. Ale řešili jsme, kde máme začít s prvním ostrým zápasem? Tak se tedy zrodila myšlenka uspořádat
vlastní turnaj na našem domácím hřišti, kterým se stalo hřiště na malou kopanou v Milencích u Nýrska (tudíž pro naše účely minifieldové hřiště). Turnaj jsme pojmenovali Minifieldový turnaj o lakrosové prase a putovní trofej má opravdu podobu divočáka, který drží lakrosku. První ročník se konal poslední
víkend v červenci 2013 a zúčastnily se ho tři týmy. Konaly se zatím dva ročníky turnaje a oba vyhráli kluci z Jižního Města. Ale vítězové ani zúčastnění nejsou v tomto článku důležití. Hlavní bylo, že jsme nabrali plno nových zkušeností, z nám doposud neznámého prostředí zápasu proti jinému soupeři, než jsme my sami na konci každého tréninku. V říjnu ještě došlo na účast v plzeňském turnaji.

Netrvalo dlouho a náš klub měl za sebou první rok existence. Přes zimu jsme sehráli několik přátelských zápasů s Old Dogs v boxlakrosu. Už jsme sice věděli, že se  budeme spíše orientovat na fieldlakros, ale zkušeností není nikdy dost! V průběhu roku 2014 k nám stále přicházeli nové tváře, jiné zase odešli, ale stále jsme byli v počtu, se kterým se dalo a dodnes dá myslet na fieldovou ligu.

Otázkou bylo jakou, jelikož nám byla nabídnuta i fieldová liga v Bavorsku, kde jsme se mohli na jaře 2015 připojit k týmu Rosenheimu a dohrát s nimi jarní část 3. bavorské fieldové ligy. Nakonec padlo rozhodnutí, že se k nim přidáme a okusíme chuť německé lakrosové hry z Rosenheimu. Mezitím jsme v roce 2014
odehráli náš turnaj s ještě podzimními boxlakrosovými turnaji v Pardubicích a Plzni.

Nyní máme za sebou první zápasy v bavorské lize, konkrétně dva – jeden proti Mnichovu C a druhý proti Pasovu. Po příjezdu do Rosenheimu jsme byli trochu rozpačití, co máme čekat, jak budou vypadat zápasy a zda si vůbec padneme s místními vyznavači lakrosu do oka. Vyfasovali jsme černo-fialové dresy s rosenheimským znakem na hrudi, se kterým jsme se měli za chvíli předvést na hřišti s výhledem na vrcholky Alp. Asi si říkáte, jak jsme my a Němci mezi sebou mluvili – překvapivě anglicky, ale samozřejmě jsme měli v sobě i malou slovní zásobu němčiny.

První zápas proti Mnichovu jsme prohráli, ale druhý proti Pasovu už jednoznačně vyhráli. Celkově nás bylo v týmu okolo 20, takže jsme byli stále odpočatí a plní síly. Dokonce se můžeme pochlubit, že výhra v druhém zápase byla vůbec první výhrou týmu Rosenheimu v bavorské lize. A pokud se nám první zápas nepovedl kvůli nesehranosti s místními, tak to můžeme potvrdit jedině v příštím zápase, který sehrajeme až poslední víkend v dubnu.

Všichni jsme v týmu do lakrosu patřičně zapáleni, takže už připravujeme další ročník turnaje na naši domácí půdě. Doufáme, že i tímto projektem přitáhneme ještě více lakros do podvědomí lidí na Šumavu a bude se nám v dalších rocích stále více a více dařit v naši hře ať už je to v jakékoli lize či turnaji.

Za LC Wild Boars
Jaroslav Svoboda