Lukáš Kučera: Mám v plánu odehrát letos obě mistrovství

Patří mezi velké talenty. Lukáš Kučera, který po začátcích ve Wolves válí v Národní boxlakrosové lize v dresu LC Custodes. Loni jim pomohl k titulu i velkým množstvím bodů. Zahrál si v zámoří a v květnu se tam vrací. Ještě předtím chce ale uspět na Memoriálu Aleše Hřebeského. Osmnáctiletý hráč z Radotína už zažil fieldlakrosové mistrovství světa a letos by se rád ukázal i na tom boxlakrosovém.

Jak ses dostal k lakrosu?
K lakrosu jsem šel hlavně díky bráchovi, který hrál dřív než já. Naše rodiče k tomuto sportu přivedl stánek na sportovním festivalu.

Čím to podle tebe je, že ses dokázal prosadit v už tak mladém věku?
Myslím si, že jde hlavně o to, kolik věnujete času lakrosu i mimo tréninky. Když byl covid, chodivali jsme s klukama házet furt a měli pak výhodu před ostatními. V Radotíně bylo vždy otevřené hřiště, což je také velká výhoda. Pak je důležité co nejdříve trénovat s dospělou kategorií a hrát co nejvíce zápasů.

Jaké jsou letos vaše cíle s LC Custodes?
Řekl bych, že jsou jasné. Být dominantní v lize jako předešlý rok a vyhrát ji. Ale největším cílem nás všech je opět Memoriál Aleše Hřebeského, kde jsme minulý rok neuspěli až ve finále.

Zahrál sis i v zámoří. Kde přesně a na jaké úrovni?
Zažil jsem tam plno boxlakrosu hlavně díky Brianu Witmerovi, který mě ubytoval u sebe doma v Upstate New Yorku. Hráli jsme společně dospělou americkou boxovou ligu za tým Oswego Riverhawks a ještě jsem měl možnost hrát univerzitní boxovou ligu za tým Armory. Bylo to pro mě náročné léto, ale zároveň mi to dalo plno zkušeností. Lakros v severní Americe je tvrdší a rychlejší než u nás, takže i to pro mě nebylo ze začátku lehké.

Chtěl by ses do zámoří vrátit a zkusit se prosadit třeba i mezi profesionály?
Vrátit se chci a taky se mi to brzy splní. Pojedu na začátku května do Kanady hrát soutěž Junior B do Ontaria. Věřím, že to bude ještě větší zkušenost než ta předešlá. 

Co tě baví na fieldu a co na boxu? 
Asi je jasné, že mě baví více box, protože ho hrajeme všichni už od mala. K fieldu se každý dostane až později. Na boxu mám rad víc kontaktní hru a sehrávat se se spoluhráči v malych prostorech. Na fieldu je zase dobré, že můžete více využít rychlost díky většímu hřišti.

Letos jsou šampionáty v obou odvětvích, vzhledem ke svému věku bys mohl i na mistrovství Evropy dvacítek v červenci. Jel bys rád na oba turnaje? 
Vzhledem k sezoně, kterou odehraju v Kanadě, bude těžké stihnout obojí, ale zatím to mám pořád v plánu. Na dvacítkách bych si moc rad zahrál, jelikož už budu v týmu jeden z nejstarších, což u mě nebývá časté. A troufnul bych si říct, že máme šanci na turnaji uspět. Pro boxové mistrovství světa v září je větší konkurence se dostat do týmu. Bylo by toho sice dost, ale takový je můj cíl pro tenhle rok.

Láká tě i účast na olympijských hrách 2028 a tedy s tím spojená varianta sixes?
Nevím, jestli bych řekl, že láká, ale je určitě dobré, že je lakros tímto zviditelněný. Ale za mě velká škoda, že pod konceptem sixies a ne boxlakrosu.

Text: Pavel Urban

Foto: Kateřina Hrubá a archiv Lukáše Kučery