Rozhovor se Štěpánem Suchánkem

(ado) V minulosti coach mužského a ženského lakrosu v týmu SK Slavia Praha Štěpán Suchánek. Je mu 31 let, nyní působí jako asistent hlavního trenéra Martina Mrlíka v ženském lakrosovém týmu LK Slavia Praha. Od svých sedmi let hrál  házenou ve Slavii, poté 2 roky v Německu a pak se opět vrátil do Slavie. Ze zdravotních důvodů však musel s aktivní házenou skončit, pak se jeho zájem stočil právě k lakrosu. Říká, že nemá rád křivé lidi, kteří se neumí postavit k problému čelem a naopak má rád zapečené brambory.

• Ahoj Štěpáne, stal jsi se organizátorem fanklubu ženské lakrosové reprezentace při červnovém mistrovství světa. Co bylo hlavním podnětem k tomu, abys fanklub vytvořil a postaral se o něj?

Ahoj. Hlavních podnětů k založení fanklubu ženské reprezentace bylo více. Nejen všechny členky reprezentačního výběru či trenéři, ale i chuť pomoci a radost z vlastního fandění.

• Účastnil ses všech českých zápasů na MS a pravidelně jsi i na ligových kláních - jaký máš z pohledu fanouška a trenéra názor na hru ženského lakrosu?

 Každý sport je krásný v tom, že pokud dotyčný/á má zájem něčeho dosáhnout, tak na sobě musí pracovat. To osobně vidím u ženského lakrosu v Čechách jako nedostatek, i když se začíná zelenat. Ženský lakros na světové úrovni se mi líbí, kromě pár nesmyslných pravidel, které hru prodlužují a zpomalují.

• Jak probíhá zimní příprava slávistického ženského týmu? Jaké jsou vaše vize do jarní části ligy ženského lakrosu?

 Zimní příprava našeho týmu probíhá zatím krátce, jsme teprve na začátku. Je ještě třeba na hodně věcech zapracovat, ale holkám to jde a je radost koukat na jejich pokroky. Vize a cíle jsou vždy dlouhodobějšího charakteru, pro náš tým je důležité se dostat zpět do vyrovnaných zápasů, které musíme výsledkově konečně přetáhnout na naší stranu. Až poté můžeme myslet na vyšší příčky.

• Dříve jsi byl hráčem házené, jak ses dostal k lakrosu a jsi spokojený s touto změnou?

 Házená je hodně lakrosu podobná, Je to dynamický, technický a kolektivní sport, takže změna nebyla tak hrozná. Horší to bylo se srovnáním se s mentalitou lidí, mezi kterými jsem nevyrůstal a zpočátku jsem měl zbytečné předsudky. K lakrosu jsem se dostal díky manželce, to je stará známá historie. K ženskému lakrosu a interkrosu jsem se dostal díky Dřevíkovi a další informace jsem sbíral díky Mikešovi a Harymu. Pak již byla poměrně krátká doba začít se zajímat i o mužský lakros.